Pěstování marihuany venku může výrazně snížit dopad na životní prostředí

Pěstování marihuany venku může výrazně snížit dopad na životní prostředí

Nejnovější výzkum ukazuje, že venkovní pěstování marihuany výrazně snižuje dopad na životní prostředí ve srovnání s indoor produkcí. Omezuje emise skleníkových plynů, okyselování půdy i znečištění místních vodních toků.

„Venkovní pěstování konopí může produkovat až padesátkrát méně uhlíkových emisí než pěstování v interiéru,“ uvádí studie publikovaná v časopise Agricultural Science and Technology. „Sdílení těchto informací je zásadní pro producenty, spotřebitele i tvůrce politik v oblastech, kde je pěstování konopí legální nebo bude brzy legalizováno.“

Cíle a metodika studie

Výzkumníci z McGill University v Kanadě a University of Michigan v Ann Arbor měli dva hlavní cíle: určit hnojiva, která s minimálními vstupy maximalizují výnos marihuany a produkci THC, a vyčíslit dopad venkovního pěstování konopí na životní prostředí. Konkrétně měřili emise skleníkových plynů, vyčerpávání zdrojů, okyselování půdy a potenciál eutrofizace.

Přestože existuje několik studií o indoor produkci marihuany, autoři upozorňují, že „o dopadu venkovního pěstování konopí se ví jen velmi málo“.

Hodnocení dopadu na životní prostředí

Studie probíhala během tří pěstitelských sezón v Québecu a k hodnocení dopadu na životní prostředí využívala analýzu životního cyklu (LCA). Výzkumníci sledovali vybavení a materiály používané na farmě a analyzovali pět hlavních ukazatelů: potenciál globálního oteplování (GWP), potenciál eutrofizace mořských a sladkých vod (MFEP), okyselování půdy (TA), vyčerpávání fosilních paliv (FD) a vyčerpávání kovových zdrojů (MD).

Pro výzkum byla použita odrůda Candy Cane, která byla vybrána kvůli rychlému dozrávání navzdory rizikům, jako jsou časné mrazy. Studie rovněž hodnotila vliv různých hnojiv na ekologické dopady pěstování a velikost sklizně.

Hlavní výsledky

Jde o první studii, která přináší úplnou analýzu životního cyklu venkovní produkce konopí a hodnotí dopady jak podle výnosu, tak podle množství vyprodukovaného THC. Předchozí studie se zaměřovaly pouze na hmotnost sušených květů a přehlížely vliv pěstitelských postupů na koncentraci kanabinoidů, která je důležitá pro pěstitele léčebného i rekreačního konopí.

Přestože se výzkum zaměřoval na venkovní pěstování, byly použity pěstební substráty, především rašelina, aby bylo možné udržet stejný obsah živin v jednotlivých letech. Tento postup ukázal, že substráty představovaly 65–75 % dopadů spojených s potenciálem globálního oteplování. Výzkumníci zdůraznili, že opětovné používání substrátu dostupného přímo na místě namísto nákupu nového materiálu pro každý pěstitelský cyklus by mohlo tyto dopady snížit.

Při používání nového substrátu představovaly doprava a výroba perlitu významnou ekologickou zátěž. Při opětovném použití substrátu naopak nejvíce skleníkových plynů vznikalo při sterilizaci párou, která vyžadovala spalování nafty v zemědělských strojích.

Důsledky

Studie zdůrazňuje významné ekologické přínosy venkovního pěstování konopí a přináší důležité poznatky pro zvyšování udržitelnosti konopného zemědělství. S rozšiřováním legálního konopného průmyslu by venkovní pěstování mohlo hrát zásadní roli při snižování jeho ekologické stopy.